Zvonice - Vlkolínec

Dřevěná dvoupatrová zvonice ve stylu lidové architektury pochází z roku 1770. Byla zhotovena kombinovanou technikou roubené a kůlové konstrukce. Má čtvercový půdorys a ihlenový tvar, který se směrem k vrcholu mírně zužuje. Zvonice stojí na kamenném soklu, na němž je položen srubový základ. Její dřevěné stěny jsou dole obloženy šindelem a nahoře prkny. Střecha je z dřevěných šindelů a na vrcholu je dřevěný kříž. Vstupní dveře jsou na severní straně zvonice a nad nimi je malá stříška ze dvou řad šindelů. Výška zvonice je něco přes sedm metrů a uvnitř je umístěn zvon. Zvonice stojí téměř uprostřed osady a tvoří hranici mezi horním a dolním Vlkolíncem. Dříve rozdělovala obyvatele na "Nižňany a Vyšňany". Je jednou z dominant Vlkolínce a dá se říci, že se stala symbolem osady. Je také nejstarší stavbou v osadě. V minulosti se jejím zvoněním oznamovaly důležité události - například požár, jiné nebezpečí, pohřeb nebo bohoslužba. Sloužil také jako časomíra, protože se zvonilo třikrát denně - ráno, v poledne a večer. Zvonice je národní kulturní památkou a stojí v památkové rezervaci lidových staveb před domem čp. 9050-9051. Malý model zvonice je umístěn také ve škole-muzeu, kde slouží jako pokladnička pro dobrovolné příspěvky návštěvníků.