Hrad Zniev

Znievsky hrad, původně nazývaný Turčiansky hrad, je nejstarším hradem v regionu Turiec a jedním z nejvýše položených hradů na Slovensku. Jeho založení se datuje do první poloviny třináctého století, kdy jej po tatarských vpádech nechal postavit uherský král Belo IV. Hrad stál na strategickém místě na skalnatém kopci ve výšce přibližně devět set osmdesát pět metrů nad mořem a chránil vstup do Turce po staré obchodní cestě z Ponitří. Již ve středověku sloužil jako sídlo turčianského župana a byl významným komitátním hradem. Postupně však ztrácel na významu, protože byl obtížně přístupný a nepohodlný. Hrad se začal nazývat Zniev. V průběhu 16. a 17. století často měnil majitele a v roce 1684 byl vypálen povstalci vedenými Tökölim. Od té doby z něj zbyly jen zříceniny. Dnes se zachovaly zbytky čtvercové věže, základy bývalých obytných budov a další fragmenty hradeb, které jsou porostlé zelení. Známá je historka o tom, jak se král Belo IV. během tatarského obléhání ukryl v tajné chodbě a díky lstivé lsti s prasaty a raky se mu podařilo posádku i panovníka zachránit. Zřícenina hradu Zniev je turistům přístupná po značených stezkách z obce Kláštor pod Znievom nebo ze čtvrti Abramová. Hrad je němým svědkem dávné historie a výzvou pro milovníky historie a přírody.