Katedrála Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších staveb v Žilině. Jeho historie sahá až do čtrnáctého století, kdy první písemná zmínka pochází z roku 1400. Původně byl zasvěcen Panně Marii, ale svůj současný název získal až na konci šestnáctého století. Kostel zažil dramatické osudy. V polovině šestnáctého století jej obsadili ozbrojení loupeživí rytíři z rodu Podmanických, kteří jej přeměnili na tvrz. Později jej opravil Mikuláš Dersffy a v roce 1586 byl znovu vysvěcen, tentokrát jako kostel Nejsvětější Trojice. Historie kostela byla poznamenána katastrofami. V roce 1678 při požáru zcela vyhořel, roztavily se i zvony. Ještě dramatičtější byl požár v roce 1848, který zničil téměř celou Žilinu. Kostel zůstal v troskách, ale podařilo se z něj zachránit sochu Panny Marie, která je ve Višňovém dodnes. Proto Žilinčané každoročně konají pouť k této soše. Rekonstrukci po katastrofálním požáru vedl žilinský farář Andrej Lemeš podle plánů Jozefa Božetecha Klemense. Tento významný malíř a přírodovědec vytvořil také oltářní obrazy, které můžeme v kostele obdivovat dodnes. Vedle kostela stojí Burianova věž, postavená kolem roku 1530 jako pevnostní stavba. Své jméno dostala podle největšího zvonu, který kdysi vážil více než dva tisíce kilogramů.